Mezinárodní organizace Frankofonie

300 milionů francouzsky hovořících osob, 88 států a vlád, 1,2 miliardy obyvatel, 16 % světového bohatství  

Termín „frankofonie“ se poprvé objevil okolo roku 1880, kdy jej Onésime Reclus, francouzský zeměpisec, použil pro označení osob a zemí hovořících francouzsky.  

Otcové zakladatelé institucionální Frankofonie – Léopold Sédar Senghor, básník a hlava senegalského státu, jeho tuniský kolega Habib Bourguiba, Nigerijec Hamani Diori a rovněž Norodom Sihanouk, král Kambodže – si přáli využít francouzský jazyk jako nástroj solidarity, rozvoje a sblížení národů. 20. března 1970 tedy v Niamey podepsali smlouvu, která dala vznik Agentuře pro kulturní a technickou kooperaci (Agence de coopération culturelle et technique, ACCT). Projekt frankofonie se stále vyvíjel, v roce 1998 vznikla Mezivládní agentura Frankofonie (Agence intergouvernementale de la Francophonie) a v roce 2005 Mezinárodní organizace Frankofonie (Organisation internationale de la Francophonie).  

Dnes Mezinárodní organizace Frankofonie čítá 88 členských či pozorovatelských států. V centru organizace stojí postava Generální tajemnice Frankofonie, paní Louise Mushikiwabo, kterou zvolily hlavy států a vlád během XVII. Summitu Frankofonie v Jerevanu v roce 2018. Příští summit se bude konat v Tunisku na ostrově Djerba v roce 2021.  

Dnes je francouzský jazyk silným spojovacím článkem solidarity a mnoha forem spolupráce. Jedná se o třetí jazyk obchodu, jediný jazyk společně s angličtinou, kterým se hovoří na všech kontinentech, francouzský jazyk je také jazykem tvorby a inovace. Ekonomie, vědy a informační společnost jsou každodenně koncipovány a promýšleny ve francouzštině. Francouzský jazyk je rovněž právním jazykem, jazykem vzdělávání, sdílení znalostí, mediace a výzkumu. Frankofonie jedná ve prospěch multilingvismu a mnohostrannosti pro všechny ženy a muže, kteří smýšlejí a hovoří o světě ve francouzštině.